Kojení je pouze možností

Kojení je nádhernou činností, a jen matka má to privilegium ho prožít, ovšem maminky – nepleťme si možnost s nutností. Když se podíváte na svého drobečka, máte v ten moment pocit, že pro něho chcete udělat to nejlepší? Pak je to v pořádku, a to nejlepší už jen tímto uvědoměním děláte, a je jedno, jestli kojíte nebo krmíte umělým mlékem. Děláte přesně to, co je ve vašich momentálních možnostech, a když jste si toho vědoma, věříte tomu a jste spokojená, vyroste z vašeho potomka stejně zdravé a silné dítě, bez ohledu na to jakou formou krmíte.

Různé laktační ligy, nadace Unicef (http://www.unicef.org/publications/files/pub_brochure_en.pdf), nadace WHO, v posledních letech začaly propagovat myšlenku kojení. Jistě vliv těchto organizací může dramaticky zvýšit procento žen, které budou díky těmto informacím dlouhodobě kojit, což jistě společnosti velmi přispěje. Bohužel, každá mince má dvě strany, a ten vliv je tak obrovský, že ovlivňuje matky /a ne malé procento/ také velmi negativně, především typy matek, které z nějakého důvodu kojit nemohou. Je to pro ně psychický nátlak, který vede přes matku až k neprospívání dítěte. Tyto matky jsou často velmi frustrovány, mají pocit, že selhaly, když své dítě nekojí, že žádná jiná forma potravy, nepřinese dítěti zdravý vývoj, a mnohdy to svým narůstajícím stresem jen nevědomky podporují. I vliv okolí je velmi dramatický, nekojící matka, je ostatními kojícími maminkami často odsuzovaná, a to jistě k poklidnému rozpoložení a patřičnému sebevědomí, nevede. Proto by v prvé řadě, tak jako ve všem mělo být na prvním místě RESPEKT A TOLERANCE. To, že druzí dělají jinak než já, ještě neznamená, že je to zaručeně špatně a naopak. Informujme se o možnostech, které se nám nabízí a poté se sami, za sebe rozhodněme, co si myslíme, že bude pro naše dítě nejlepší.

S politováním je potřeba říct, že v dnešním světě, kdy k těmto situacím dochází více a více, stále neexistuje dostatečné množství institucí, organizací, které by se zabývaly poradenstvím matkám, které pro jisté problémy, zkrátka kojit nemohou. Nejsou o nic méně zodpovědné, a zaslouží si plnohodnotnou službu. A tady za tohoto předpokladu, věřím, že by se opět navýšilo procento zdravých, klidných a dobře prospívajících dětí, není to o kojení nebo nekojení, ale o skutečnosti, že mám dostatek možností, poradenství, podpory a přesvědčení, že dělám věci tak, jak zrovna v dané chvíli, nejlépe mohu. A tato pohoda matky se nepochybně přenese na dítě. Toto je klíčem ke zdravým potomkům, toto je cesta, která stojí za úsilí.

Ve všech typech krmení existují výhody.

Kojení

Výhody:

• Mateřské mléko je přirozená výživa a přizpůsobuje se podle potřeb individuálního dítěte
• Je dobře stravitelné
• Nižší riziko některých onemocnění (astma, alergie, celiakie, Crohnova choroba, diabetes mellitus, leukémie, atd.)
• Sání z prsu pomáhá k správnému vývoji zubů a řečových orgánů
• Výhodné je to i pro matku, vyplavují se hormony, které na matku působí příznivě, uklidňují ji, rychleji regenerují tělo po porodu

Nevýhody:

• Vázanost dítěte na matku na velmi dlouho dobu, s nemožností se od dítěte vzdálit na více jak pár hodin
• Bolestivost kojení, zvláště než si zvyknou prsa
• Do mateřského mléka přecházejí i škodliviny z vnějšího prostředí a stravy matky

Krmení mateřským mlékem v lahvi

Výhody:

• Zachovává téměř všechny výhody mateřského mléka, včetně snižování některých typů nemocí
• Pokud se dítě aspoň 1x denně přiloží k prsu matky, tak je zachována i schopnost mateřského mléka reagovat změnou složení na aktuální zdravotní stav dítěte a tvořit potřebné protilátky
• Snadnější přechod na jiné tekutiny než při kojení z prsu

Nevýhody:

• Dvojnásobná fyzická a psychická časová náročnost
• Náročnost hygienického zázemí
• Mnohdy se dítě musí dokrmovat umělým mlékem, protože mateřské mléko nestačí na plnou výživu

Krmení umělou výživou

Výhody:

• U umělého mléka je hlídán obsah škodlivých látek
• Velký výběr umělého mléka na trhu
• Zastupitelnost matky při krmení dítěte
• Většina dětí lépe spí
• Menší počet krmení, pravidelný režim krmení

Nevýhody:

• Umělé mléko se plně nepřizpůsobí potřebám dítěte
• Finanční náročnost umělého mléka
• Nutnost přísné hygieny
• Náročnější příprava
• Menší ochrana před některými nemocemi

Nestresujme se zbytečně v těch jedinečných chvilkách s našim miminkem, s kojením nebo bez, je to jen naše chvíle a našeho děťátka a je jenom na nás, jak si to užijeme. Brzy nám v ruce zůstane jen pár zežloutlých fotografií.

Alternativní způsoby krmení

Kojení je stále převažující potravou. Jde pouze o dokrmování, když kojení plně nestačí. Nejvhodnější je tyto metody užívat zhruba do doby než dítě dovrší půl roku, respektive do doby než je vhodný čas na první příkrmy normální stravy. Aby bylo kojení úspěšné, dítě by nemělo být v žádném případě dokrmováno z lahve. Saní z lahve a prsu se od sebe liší, dítě se učí sát dvěma různými způsoby, což je pro ně matoucí a brzy začne preferovat láhev, ze které je pití snazší.

U nedonošených dětí se dává alternativnímu způsobu kojení zvláště přednost, protože umožňuje, že tuky jsou štěpeny již v dutině ústní. Další výhodou tohoto dokrmování je, že vyžaduje aktivní pohyb jazyka, který je tak důležitý pro úspěšné kojení.

Stříkačka

· Vhodnější spíše pro menší dokrmy (asi do 40 ml)

· Vhodné, aby se dítě snažilo aktivně sát a píst stříkačky samo táhnout (jinak se mléko musí pomaličku přistřikovat, nikdy ale nenechat mléko chabě do úst jen vtékat)

· Vhodné, aby dítě mělo hlavičku výše než tělíčko a dobře se mu tak polykalo

Kapátko, dávkovač sirupu

· Na velmi malé dokrmy (do 20, 30 ml)

· Dítěti stlačíme bradu jemně dolů k hrudníku, a pak strčíme kapátko do úst dítěte

Stříkačkou po prstě

· Vložením čistého prstu, obráceného bříškem nahoru, k hornímu patru dítěte a dotykem na patře se vyvolá sací reflex a dítě bude aktivně sát a mělo by samo táhnout píst stříkačky.

· Vhodné pro malé až střední dokrmy (asi do 60 ml)

· Na krátkodobější užívání (týden, až dva)

· Pravidelné užívání (zhruba 3x denně)

Stříkačka s cévkou

· Do úst dítěte se spolu s prstem vkládá i hadička, buď položená přímo na bříšku prstu nebo vedle prstu.

· Ideální je cévka pro krmení novorozence (lze sehnat v některých zdravotních potřebách, na novorozeneckých odděleních nemocnic a pohybují se asi 12 kč za kus)

· Vhodnost pro malé a střední dokrmy (asi do 80 ml)

· Pro pravidelné používání, vícekrát denně, delší než tři týdny (pokud se ani po této době situace nezlepší, je hledat jiný způsob)

Krmení kádinkou, hrníčkem

· Nakloněnou kádinkou se dotkneme nejprve rtů dítěte. Reakcí na tento podnět je vysunutí jazyka a jeho stočení do pohárku, čímž se získá mléko z kádinky.

· Tímto způsobem dobře pijí i nedonošené děti od 30. týdne postkoncepčního věku.

· Začít krmit dítě kádinkou lze hned po přijetí nebo v případě, kdy při sondování toleruje 2-3 hodinový bolus mléka.

· Velmi dobře se osvědčila kádinka při krmení dětí s rozštěpem rtu a patra pokud kojení nebylo ještě stabilizované nebo možné.

· Krmení kádinkou se dobře uplatňuje také u dětí s poruchou koordinace sání a polykání, protože podporuje faktory nutné pro koordinaci sání a polykání (pohyby jazyka, tonus rtů, rychlost svalových pohybů).

· Lze kombinovat s gastrickou sondou.

Krmení pomocí suplementoru

· Obrovská výhoda, dítě stále saje z cévky i prsu a tím stimuluje tvorbu mléka

· Velmi vhodný postup na delší používání (při důsledném postupu, lze docílit plnohodnotného kojení)

Suplementor

Suplementor je pomůcka pro kojící matky určená k alternativnímu dokrmování dětí odstříkaným mateřským mlékem vlastním, z banky či formulí.

Tento způsob alternativního dokrmování umožňuje, že dítě získává mléko z lahvičky zavěšené na krku matky a zároveň z prsu.

Z čeho se skládá suplementor?

Suplementor se skládá z lahvičky pro dokrm a dvou tenkých cévek. Prodávají se už hotové suplementory, jejichž použití je snadné.

Postup:

Dítě se přiloží zároveň k prsu a cévce, která je vedena podél matčina prsu a bradavky. Čím lépe se dítě přiloží, tím snadněji se suplementor používá. Čím je lepší metoda přikládání, tím dříve dítě nebude potřebovat dokrmovat suplementorem. Proto je správné přikládání dítěte k prsu velmi důležité.

Cévka nemusí vést až ke konci bradavky, ale aby správně fungovala je třeba, aby dosahovala za dásně dítěte. Zdá se, že funguje lépe, když se umístí do koutku úst dítěte a vede přímo do úst nad jazykem směrem k patru dítěte. Někdy pomáhá, když matka přidržuje cévku na místě pomocí ukazováku, protože některé děti vytlačují cévku jazykem.

Nádobka s dokrmem by neměla být výš než hlava dítěte. Pokud suplementor funguje jens když je nádobka držena nad hlavou dítěte, něco je špatně.

Suplementor by se měl používat při každém krmení během dne i v noci.

Cévky lze k prsům přilepit, pokud si to matka přeje, ale není to nutné.

Pokud je vše v pořádku, dítě vypije potřebné množství mléka ze suplementoru za 15-20 minut nebo i za kratší dobu.

Přiložte dítě k prsu a sledujte, zda efektivně pije. Nechejte ho přisáté tak dlouho, jak dítě chce. Celý proces opakujte i na druhém prsu. Dítě můžete přikládat střídavě k oběma prsům.

Odstavení dítěte od suplementoru může trvat několik týdnů (2-8) nebo jen několik dní. Neztrácejte trpělivost a nepospíchejte s odstavením.

Peťula

Peťan (necelý rok)

Peťulka má sice jenom čtyři roky, ale vyřídilku má lepší než některé dámy ve čtyřiceti. :-)
Ta se v životě opravdu neztratí, její neskonalé herecké nadání s dokonalou expresí ve tváří to jen podtrhuje.

Čtyřletá Peťulka 

Na Peťce se mi hrozně líbilo, jak si uměla sama a velmi barvitě hrát...hodně fabulovala, (což je na její věk zcela normální) ale velmi hezky odkoukala chování svých blízkých, a poté to reprezentovala ve svém hraní.
Děti jsou tím nejlepším zrcadlem nás samých, jen se stačí pozorně zadívat.

Miminko Metůdek
Být s dvoutýdenním miminkem Metodějkem, to bylo jak v pohádce. Strašně krásný pocit, který se jen těžko vypovídá.
Podívat se do očí takovému malému stvoření je tak neskutečně zvláštní a dojemné. Je to jak jedna velká, hluboká studna, kde se v kapkách vody leskne bezbrannost, důvěra, čistota s bezelstností, i nezměrná naděje v šanci na spokojený a lásky plný život.

Páťa
Miminko Páťa bylo jedno z nejhodnějších miminek, které jsem kdy za svou praxi hlídala. (Samotní rodiče při mé otázce, zda si pořídí ještě jedno dítě velmi razantně odpovídali: "Ani náhodou, my víme, že tak hodné dítě už by se nám nikdy nepovedlo, a tak to nebudeme riskovat)
Páťa byl klučina z Irska, takže jsme si užívali vyjížďky s kočárkem po nádherné irské přírodě, poslouchali překrásnou tradiční hudbu a pili Guinness. :-)
/ Ani náhodou, Páťa měl své kvalitní mlíčko a já dala přednost všemu, co bylo nealkoholické a hlavně aspoň trochu sladké, takže jsme hanbili společně irský národ./
S Paťulínem jsem se přesvědčila, že opravdu existují i dětští Andílci. Akorát nevím, jak dlouho mu to vydrží... :-)

Davídek

Miminko Davídek to bylo sluníčko.

Hrozně hodný chlapeček a na svůj věk (4 měsíce) hodně veliký. Při přeměřování jsme zjistili, že má velikost 6 měsíčního dítěte :-)

Davídek byl ještě malý na to, abych si z doby jeho hlídání vzala nějaká závratná ponaučení. Jen jsem si uvědomila, že každý rodič je opravdu jiný. Rodiče Davídka byli velmi úzkostlivý, a to i přesto, že to bylo jejich, již druhé dítě. Musel se držet jen ve speciálních polohách, dodržovat přesně doby krmení, spinkání, přebalování...když zaplakal, tak tatínek hned přiběhl s hadičkou (tehdy jsem ji viděla úplně poprvé) a Davídkovi uvolnil střeva :-)

Často jsem se ptala, jestli plakal vždy opravdu právě z tohoto důvodu.

Jednou jsme na zahradě opékali a přišli sousedi se třemi dětmi, nejmladší mělo 8 měsíců. A tehdy jsem měla možnost zpozorovat, že každý uznává opravdu zcela jiná pravidla. Tato rodina pro změnu preferovala metodu: LÉTÁNÍ. (technika, kdy pomocí speciální techniky s miminky, i většími dětmi, opravdu pomyslně létáme, kupříkladu je chytneme za nohu a točíme jimi nad hlavou, atd. http://www.ceskatelevize.cz/ct24/exkluzivne-ct24/80429-kolarova-sudikova-letani-miminek-je-pouze-fobie-z-neznalosti/ )

Měla jsem docela dlouhý rozhovor s tatínkem, který toto létání se všemi třemi dětmi provozoval, názorně mi to i ukázal na všech třech dětech. (A jedno tedy mohu potvrdit, jeho tříletý syn, který byl na létání zvyklý od miminka si to maximálně užíval, smál se od ucha k uchu, a vyžadoval to znova a znova) Tatínek dětí také zhodnotil, že tato technika všem třem dětem pomohla při kolice a rozvíjení pohybového aparátu, a že žádné gumové hadičky, kterými třikrát denně napomáhají Davídkovi, nikdy nepotřeboval. A samozřejmě v konečném důsledku mu škodí ještě více, protože pracují za něho.

Těžko v tomto hodnotit, co je tou správnou technikou a zda vůbec zasahovat do přirozeného vývoje, když už ale máme díky dnešní technologii a novým znalostem tyto možnosti, asi bych jako při všem volila zlatou střední cestu. A pak intuice rodičů je stejně vždy ta nejsprávnější.

Takže maminky, tatínci, dělejte to, co Vám radí srdce...

Jeníček chalupář 

Jendu jsem začala hlídat vlastně náhodně, (zkrátka bylo potřeba někde zanechat malého caparta, a tak se hned vědělo, kde se bude mít dobře:-) Jeníček se mnou vždy zůstával celé dny až do večera, takže jsme měli hodně času na různé lumpačiny, (což se mu samozřejmě velmi líbilo)ale také na oboustranné poznávání. Byl to takový správný klučina. Když jsme šli za ovečkami, tak za všemi radostně utíkal, a nemohl pochopit, proč se s ním nechtějí kamarádit tak, jak by si on přál. Se slepičkami zkoušel snášet vajíčka, králíky tahal za uši...jakmile zahlédl na zemi ležet (dědou zapomenutou) hadici, tak z něho náhle byl hned pro změnu kačer...Jenda byl hold chalupář každým coulem a už od tak útlého věku.(Bylo mu 22 měsíců) Poznání, které si odnáším z hlídání Jeníčka je docela klíčové. Jeníček byl na svůj věk velmi šikovný, takže už byl učen svou maminkou chodit přes den na toaletu. Seděli jsme tak jednou na zahradě, jedli odpolední svačinu, (zrovna jsem se zakousla do melounu, to si pamatuji jakoby to bylo včera)a Jeníček mamince hlásil, že jde: "AA." Sám si sundal trenýrky a vypínal se dopředu, div nespadl, jak se snažil. Takhle tam cvičil asi tři minuty, když místo zepředu...mu něco vypadlo zezadu. :-) A samozřejmě dobře mířeno, všechno do trenek. (Mně to tehdy přišlo spíše humorné než cokoliv jiného, a i pochvaly hodné, protože se klučík fakt snažil, ne vždycky to vyjde, že jo) Překvapena jsem však byla z reakce jeho maminky, která mu velmi nadala a nechala ho vtom dřepět pěknou řádku minut. Když odešla pro čisté oblečení, Jeníček se zvedl, koukl na mě, radostně se rozesmál a zatleskal ručičkama, při koukání na svůj výtvor. (Bylo to až dojemné) O týden později jsem Jendu opět hlídala, a maminka hned při předávání malého dodávala: "Máme problém s kakáním, byli jsme i u pana doktora a Jeníček se zatvrdil a nechce chodit na toaletu, takže kdyby náhodou chtěl, tak velmi citlivý přístup, mazlit, atd." Věděla jsem ihned odkud vítr vane. A byla jsem velmi rozhořčena tím, jak nevědomost, netrpělivost, necitlivost a zbytečné nároky rodičů, mají nezměrné důsledky na jejich dětech. Jeníčkovi jsem se snažila pomoci, co to šlo, ale již to nebylo vůbec jednoduché. Když se jednou vysype plný košík čisté, dětské svobody, těžko se sbírá zpátky...